Boj o skutečnou demokracii a svobodu teprve začíná - volby jsou jen začátkem. KSČM a zprofanované vedení ČSSD nelze podceňovat. Paroubek se stal ostudou skutečných sociálních demokratů - budou schopni mu čelit? Vzpomeňme památky studentů na Tiananmen v Pekingu 4.června 1989!


J.Š. 4.6.1989

 

Komunistická totalita včera, dnes a zítra aneb Paroubci na každém milimetru ?

 

J. Tichý z 10.10.2005 stále aktuální - http://www.interchat.cz/tydenik/example1.php 

 

V návaznosti na článek J.Šinágla - Pohled na ceny.

 

Srovnání cen bývalého komunistického režimu od pana Šinágla je věc zajímavá, ale na tuto záležitost se dá podívat i z dalšího hlediska. Především bych chtěl uvést, že kritika komunistů by neměla být průstřelná, zpochybnitelná a diskutabilní, protože komunisté takovou kritiku zcela takticky využívají ke své propagaci a udržují se argumenty proti nedostatečné kritice v psychosféře obyvatelstva na každodenním pořádku, v popředí a taková neúplná diskutabilní kritika působí jako iniciátor někdy na jejich stoupající preference.

 

Nelze oponovat komunistům v tvrzení, že za nich bylo levněji. Komunisté tím vlastně tvrdí, že za jejich totalitního režimu stačila průměrná mzda (protože nebyla moc vzdálená reálné mzdě) na podotýkám (základní) skromné životní potřeby, což je bydlení, teplo, světlo, jídlo, hygiena, oblečení, doprava a velice chudá dovolená. Bohužel v tom mají pravdu, na tyto základní potřeby skutečně ze mzdy stačilo a bohužel, dnes nejméně 1/3-ně občanů na to nestačí.

 

Domnívám se, ale je to jen a jen můj názor, že nemá smysl se hádat o tom s komunisty, jestli tehdy byly nebo nebyly ceny občansky lepší. Zde by totiž prokázali, že mají částečnou pravdu a jak známo, komunistické polopravdy umí komunisté využívat velice bravurně a plnohodnotně. Domnívám se, že je potřebné vznést kritiku v této věci poněkud jinak, protože tento problém není a neexistuje sám o sobě, ale souvisí s celou totalitní doktrínou.

 

Především je potřebné uvést, že sféra tehdejších komunistických průměrných životních podmínek a jejich velice skromná dostatečnost byla především dotována, jinak by vůbec nebyla reálná. Byla dotována mimo jiné opět z občanských peněz, o které byli občané 50 let okrádáni v rámci celého komunistického kolotoče a právě především na oněch žebráckých mzdách. Nebylo tedy divu, že komunista, když na každé jedné mzdě ušetřil tisíce, že dotoval každému jednomu člověku průměrně 100-koruny minimální životní existence.

 

Podstatné je ale zamyšlení, proč to dělal. I komunista věděl, že když se nebude občanovi dostávat na nájem, na jídlo, nebo oblečení, stejně jako na teplo a světlo, že se vzbouří a pošle celý socialismus i s jeho ideologií kamsi. Navíc člověk držený o 2,50 Kč nad hranicí existence schopnosti přežít je poslušným, úplatný, prodejný a nebouří se. V tom je celý háček tehdejší politiky a dnešní propagace KSČ. Proto si ani komunista nemohl dovolit toto riskovat a proto uměle udržoval stav, o kterém dnešní komunisté hovoří jako o stavu, kdy lidem výplata stačila. Uměle udržoval, až se celý systém a ekonomika zhroutila.

 

Dnešní komunisté křičí, že dnes, za demokracie lidé nemají na základní životní potřeby. Bohužel, je v tom část pravdy, skutečně dnešní reálné příjmy nejméně 1/3 občanů nestačí na základní životní potřeby. Komunisté dávají za vinu tento stav dnešní údajně ne-komunistické společnosti a státu.

 

Zamysleme se ale nad tím, jak to je doopravdy. Když komunisté sebepadli při stínové revoluci 1989, prohlašovali zcela veřejně, že do 10 let jsou zpět u moci, že (promiňte cituji tehdejší prominenty KSČ) bordel, který nastane nevydrží déle jak 10 let a lidé poznají o co přišli. Pamatuji si to jako dnes, tuším to byl nejen pan Grebeníček.

 

Zamysleme se nad tím, jak to doopravdy je. Když komunisté sebepadli, uklidili se do státního aparátu, národní banky, bank, společností stylem škatulata, škatulata hejbejte se, za zmizelé stranické peníze houfně a potichu privatizovali a pomalu a jistě ovlivňovali devastací dění v tomto státě a protože občan je základ státu, započali na občana systematicky dlouhodobě působit.

 

Protože jednou z komunistických hlavních propagandistických opor byl právě onen sociální stav dostatečné dotované průměrné mzdy na základní životní podmínky, pojali se tedy skutečně velmi vážně míněno škodit a pomalu narušovat chod státu a sociálního či ekonomického prostředí a životních podmínek občanů a mnuli si ruce, jak se to hezky vyvíjí, jak se jimi řízené banky pokládají, jimi řízené zemědělství hroutí, jimi řízená policie a soudy nefungují, zdravotnictví upadá, armáda se rozpadá atd. atd. Známe to všichni, neb v tom žijeme. Této propagandě skočili na špek voliči a zvolili ČSSD a je tu veliké riziko, že stejné taktice skočí na špek opět a zvolí ČSSD+KSČM a tím bude moderní socialistický puč dokonán.

 

Vzniká stav, kdy skrytou komunistickou rukou a vinou zanikají ony sociální příjmové jistoty občanů a komunisté podsouvají do povědomí obraz, že viníkem je demokracie a že za nich bylo lépe. Tedy stručně, to co drželo lidi na uzdě za totality je lidem komunisty potichu odebráno, aby to lidem komunisté mohli opětovně slibovat, získat potřebné volební preference a opět se vrátit k moci, pod slibem návratu lidem toho, co lidem sami ukradli nebo cíleně zničili. Samozřejmě to není dogma, tedy nelze toto uplatňovat úplně ve všem, není také potřeba, stačí jen na klíčových místech, pozicích. Zbytek je řetězová reakce.

 

Samozřejmě, nejsou tu jenom komunisté zpět uchycení a prorostlí v politice a státní správě a ne všichni chtěli a chtějí škodit. Někteří škodili z vlastní hrabivosti, jiní z hlouposti, někteří i jednali ku prospěchu věci. Jenže tady fungují pro změnu tehdy znalosti STB, dnes Policie, její týmy a BIS a sbírají informace na každého.

 

Jak to je zcela jednoduché. Už dávno křesťanství říká, kdo jsi bez viny, hoď kamenem. Prostě každý jsme nějaký, každý udělal v životě věci dobré i zlé a prostě a jednoduše, přísloví tajné služby a policie je, že na každého se něco najde. Jak známo, informace jsou mocný nástroj a kdyby někdo zlobil proti operativní kombinaci STB a KSČ, jak zpět uchvátit moc, kterou jen naoko na chvíli vydali plebiscitu, tak jsou tyto informace vydány do rukou vhodného politika, mediím nebo premiérovi, kteří takového zlobílka umravní a pokud ne, na každého se něco najde, nikoliv již politická ale nahodilá kriminalizace. Kontrolní akce orgánů státní moci to umí zcela bezpečně.

 

Prostě ovládat z pozadí lidi, politiku, instituce, úřady a mít špiclovaním na každého co nejvíc informací a zlobílky uklízet, pokud přerostou přes ramena. Špiclování a informační moc vládla uvnitř KSČ, v tehdejší totalitě a vládne dodnes. Hlavními přeborníky a velmistry v tomto jsou stále ti samí, kteří si jen stranu transformovali do rádoby dnešního demokratického spektra se svou vlajkovou lodí ČSSD, kam nasadili své rezidenty, ale nemylme se, nejen tam. Byly by totiž úplnými diletanty, kdyby je nestrčili všude. Názorným příkladem osob, přerostlých přes jejich hlavu je jejich válka mezi nimi samotnými. Grossova aféra a informace na něj jsou posbírány stejnými zdroji, jako na kohokoliv odjinud. Jenom přerostl mafiánské komunistické chobotnici přes hlavu. Grosse zlikvidovala jeho vlastní krevní skupina a dovolím si prognózu, že stejným způsobem zničí i Paroubka, protože oba dva tito oddaní ČSSD a neo-komunističtí přívrženci jsou jen dočasně účelově dosazené osoby, kteří budou záhy nepotřební. Jeden již koneckonců je. Ty skutečné hlavy jsou jinde a všimněme si, že bez totálně komunisty ovládaných médií se nic ani nešustne.

 

Dovolání nikde není, protože jednu ze sfér, do které komunisté propašovali své potřeby a zájmy jsou legislativa a soudnictví a po této úpravě je v jejich zájmu samofunkční, zástupy oprávněně nespokojených rostou a opět slyšíme komunisty, jak to propagandou kritizují, ač to sami pěkně potichu spáchali, spoluspáchali, nebo zavdali semínko řetězové reakce.

 

Takže suma sumárum, komunistická propaganda, že za nich tohle, či ono nebylo, není ničím jiným, než jen dlouhodobě plánovaná taktika, záměrně a systematicky sabotovaný a devastovaný stát do takového stavu, až se jim zrodí KSČ tolik voličů, že komunisté v KSČM, pohrobci komunistů v ČSSD a pohrobci jinde převezmou moc otevřeně.

 

Právem se dá říci, ukradli občanům jejich stát, jejich práva i majetek, nutí je v tom žít a odevzdávat až 80% desátky na svůj novodobý neo-komunismus. Komunisté měli (a ti poschovávaní v státní správě) mají do dnes dobře spočítáno, že chudí lidé existenčně závislí na žebráckých příjmech jsou manipulovatelní a případně prodejní. Proto udržovali a udržují celý stát nejen svou hloupou ekonomikou, ale i úmyslně v tehdy i dnes bídném stavu. Právem se dá prohlásit plošně, že bohaté občany tady nikdo nepotřebuje, protože se s nimi nedá manipulovat a bohatí občané komunisty a socany nevolí. Živná půda komunismu je v bídě a proto je jasné, kdo a proč tady bídu udržuje.

 

P.S. Článek „Pohled na ceny“ jsem pouze přeposlal – nejsem jeho autorem. J.Š.